Energetický mix České republiky

Zásadní podíl na výrobě energie mají uhelné zdroje. Uhelné zdroje v současnosti dodávají téměř 50 % elektrické energie. I přes ekologické aspekty nebude v nejbližší budoucnosti možné tyto zdroje plně nahradit. Většina uhelných elektráren již prošla modernizací nebo jsou momentálně modernizovány. K modernizaci došlo proto, aby se podařilo co nejvíce zefektivnit využívání našich zásob a zároveň se snažit o co nejmenší dopady na životním prostředí. Měla by zde být snaha o omezení uhelných zdrojů, což by způsobilo zásadní změnu energetického mixu. Tato změna by ovšem měla být postupná a plynulá.

Dalším velmi významným zdrojem energie jsou jaderné elektrárny, které v současnosti vyrábí více než 33 % elektřiny. Jsou to zdroje se stabilním výkonem, proto bývají nasazovány pro pokrytí základního zatížení. Tyto zdroje mají velké množství výhod např. dlouhá doba životnosti, malé výrobní náklady, spolehlivý a předvídatelný provoz, možnost vytvoření zásob paliva (cca 2 roky). Velmi málo se do ceny produkované elektřiny promítá cena uranu, což je nesporná výhoda oproti jiným fosilním palivům. Bohužel počáteční investiční náklady jsou velmi vysoké. Z tohoto důvodu jsou velmi citlivé na stabilitu jak politickou, tak ekonomickou. I z hlediska mezinárodních vztahů je jaderná energetika velmi choulostivé téma. Státní energetická koncepce předpokládá dostavbu dalších jaderných bloků a prodloužení životnosti temelínské i dukovanské elektrárny. V budoucnu by mohla energie z jaderných zdrojů přesáhnout hranici 50 % na výrobě elektřiny, čímž by mohla částečně nahradit nezanedbatelnou část uhelných elektráren. Zároveň by bylo možné z jaderných elektráren vytápět větší množství měst v okolí.

Nelze ani opomenout zemní plyn, který se využívá nejen pro výrobu elektřiny, ale také pro dálkové a individuální vytápění. Velkým problémem je, že většina soustav zásobování teplem založených na zemním plynu je závislá na dodávkách bez možnosti nahrazení zemního plynu nějakým alternativním zdrojem.  Zemní plyn se podílí na výrobě tepla pro zhruba 10 % obyvatelstva a na vyrobené elektřině cca 2,5 %. Plynové zdroje se využívají při denních špičkách nebo při vykrývání nestabilit z obnovitelných zdrojů. Nejlépe se dá zemní plyn využít v rámci kogeneračních jednotek, které dosahují velkých účinností. V případě zemního plynu je ČR prakticky 100 % závislá na dovozu. Největším dodavatelem je Ruská federace a menší podíl má Norsko. Z tohoto důvodu je nutné dostatečnou kapacitu zásobníků plynu. Je potřeba učinit dostatek opatření pro zajištění dodávek plynu, což se České republice daří díky dlouhodobým kontraktům z diverzifikovaných zdrojů i cest.

Z obnovitelných zdrojů Česká republika využívá vodní, větrné a solární elektrárny a dále elektrárny spalující biomasu a bioplyn. Hrubá výroba elektřiny z OZE se v roce 2010 podílela 8 % na hrubé spotřebě elektřiny. SEK se snaží o plné využití potenciálu biomasy, jelikož biomasa je jediný dostupný obnovitelný zdroj, který může ČR ve větší míře využívat hlavně v oblasti teplárenství. Česká republika se zavázala k tomu, že do roku 2020 budou mít OZE 13 % podíl na výrobě energie. Tohoto cíle v současnosti nelze dosáhnou bez podpory. I u OZE by mělo docházet k vzájemné konkurenci různých zdrojů a technologií. Velmi využívaným obnovitelným zdrojem jsou vodní elektrárny. Bohužel jejich možnosti jsou do značné míry vyčerpány, jelikož největší vodní díla na našich řekách jsou již postaveny a není mnoho prostoru pro nová. Momentálně se podílejí na výrobě cca 3 % a neočekává se nárůst těchto elektráren. Přesto jsou to významné zdroje, které nám pomáhají vykrývání neočekávaných špiček. V případě větrných a solárních elektráren nemáme ideální geografické ani klimatické podmínky. Vhodná místa pro větrné elektrárny jsou převážně v horských oblastech, které bývají chráněné. Solární elektrárny zaznamenaly velký nárůst hlavně z důvodu neúměrné podpory. Do budoucna se dá očekávat využívání solární energie spíše jako zdroj pro menší objekty. (1) Momentálně se solární elektrárny podílejí na instalovaném výkonu téměř hodnotou 10 %, ovšem podíl na vyrobené elektřině jsou jen 3 %.

Pokud se podíváme na roční využití instalovaného výkonu, zjistíme, že nejvíce se využívají jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny vyráběly více jak 6200 hodin za rok 2015. Druhé nejvíce využívané byly parní a paroplynové elektrárny, a to s podílem 4174 hodin ročně. O něco méně, téměř 4000 hodin, vyráběly vodní elektrárny. A nejméně byly využívány větné a fotovoltaické elektrárny. Větrné elektrárny vyráběly elektřinu téměř 2000 hodin ročně a solární elektrárny 1100 hodin ročně.

Obr. 1,2 Struktura vyrobené elektřiny České republiky v roce 2015 (1) 

Obr. 3,4 Struktura instalovaného výkonu České republiky v roce 2015 (1)