Udržitelný provozovatel distribuční sítě

Udržitelnost je téma, které v posledních letech zaznívá v nejrůznějších oborech lidské činnosti, energetiku nevyjímaje. Odráží se od výstupů Pařížské dohody zpomalit postupný nárůst průměrné globální teploty planety Země. V roce 2015 proto členské státy OSN přijaly Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Vize se skládá ze 17 cílů udržitelného rozvoje, z nichž každý je dále rozpracován na konkrétní dílčí cíle.

V energetickém sektoru jdou jako první příkladem regulované subjekty, tedy provozovatelé elektrických sítí. Organizace E.DSO, sdružující přední evropské provozovatele distribučních sítí, identifikovala cíle, ke kterým mohou jeho členové přispět a aktivně podnikat konkrétní kroky k jejich dosažení. Vzhledem k povaze jejich podnikání a jejich role ve společnosti, provozovatelé distribučních sítí (PDS) přímo přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 7, 8, 9, 11 a 13. Kromě toho se členové E.DSO zavázali dále přispívat k cílům č. 4, 5, 8 10, 12, 15 a 16.

Mezi tyto cíle patří:

  • Kvalitní vzdělávání v technických oborech
  • Genderová vyváženost v řídících pozicích v oblasti energetiky
  • Dostupná a čistá výroba energie
  • Řádný pracovní a ekonomický růst
  • Inovace a posilování infrastruktury
  • Snižování nerovností
  • Udržitelná města a komunity
  • Zodpovědná a efektivní spotřeba
  • Ochrana klimatu
  • Ochrana fauny a flory
  • Spravedlnost a silné instituce

Smyslem tedy je postupně obnovovat distribuční sítě s ohledem na životní prostředí. V praxi to znamená, že v případě nutné obnovy sítě jsou využívána inovativní řešení například smart prvky v soustavě, které díky sběru, přenosu a zpracování dat umožní využívat prediktivní údržbu a předcházet tak poruchovým stavům ještě dřív, než k nim skutečně dojde. Zároveň při výstavbě nových sítí je snaha minimalizovat dopady této výstavby na životní prostředí.

Rozhodně ale není smyslem nahradit všechny prvky v síti za nová a úsporná zařízení, pokud stávající zařízení ještě nedosáhla své projektové životnosti. Takové řešení by bylo jednak velmi finančně náročné (plošná výměna všech prvků za nové), zároveň by nebylo velmi ekologické, pokud bychom nedokázali využít stávající prvky v maximální možné míře jejich technického potenciálu.