Státní energetická koncepce

Česká republika v posledních letech dosahuje znatelných pokroků zejména v oblasti snižování dopadů na životní prostředí (především snižováním emisí CO2). Je nutné si uvědomit, že ke snižování CO2 dochází zejména kvůli dodržování mezinárodních smluv o ochraně klimatu. Na zdraví obyvatel tyto emise nemají vliv. Mnohem kritičtější jsou emise polétavého prachu na lokálních místech, které na sebe mohou navazovat nejrůznější lokální chemické látky. Dalšími sledovanými emisemi jsou oxidy síry a dusíku, které vznikají zejména neefektivním spalováním tuhých paliv a dopravou.

Spotřeba primárních energetických zdrojů je u nás téměř z 50 % pokrývána domácími zdroji. Ukazatel dovozní energetické závislosti dosahuje přibližně 50 %, což nás řadí mezi jedny z nejméně závislých států EU. Momentální průměr EU se pohybuje kolem 60 %. Česká republika je soběstačná v oblasti výroby tepla a elektřiny a má stabilní strukturu zdrojů. V důsledku podpory zařazení obnovitelných zdrojů do energetického mixu se zvýšil jejich počet, ale bohužel tyto zdroje nejsou schopny nahradit významnější část fosilních zdrojů. V České republice se velmi dobře ujala kombinovaná výroba tepla, u středních a velkých zdrojů tvoří podíl kogenerace necelých 70 % z celkové hrubé výroby tepla.

Rozvinutá rozvodná síť zajišťuje bezpečné a spolehlivé dodávky. Převážná část zdrojů i sítí je však více než 35 let stará, z čehož vyplývá nutnost obnovy a modernizace, ke které by mělo dojít během následujících 15 let. [1]

 Cíle ČR do roku 2040

                Strategické cíle vycházejí jednak z energetické politiky EU, jednak z mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala. Mezi vrcholové strategické cíle patří tyto:

• Bezpečnost dodávek energie.

Je nutné zajistit nezbytné dodávky energie pro spotřebitele za běžného provozu. Pokud dojde k výpadku, je třeba zajistit, co nejrychlejší obnovu dodávek a zajistit provoz nezbytně nutných míst v rámci nouzového režimu.

To lze zajistit pohotovostními zásobami primárních energetických zdrojů, diverzifikací primárních energetických zdrojů, diverzifikací importu, snížením dovozní závislosti.

• Konkurenceschopnost

Dalším cílem je zajištěn konečných cen energie pro všechny spotřebitele srovnatelné s cenami v zemích regionu a dalším přímými konkurenty.

• Udržitelnost

Velmi důležité je zajistit takovou strukturu energetiky, která by byla dlouhodobě udržitelná z pohledu klimatu, ekonomiky, lidských zdrojů a sociálních dopadů.

V rámci těchto cílů by ČR chtěla dosáhnout následujících pokroků.

• Snížit emise CO2  do roku 2030 o 40 % oproti roku 1990 a další snižování emisí podle strategie EU.
• Diverzifikovat primární energetické zdroje a vytvořit tím vyvážený energetický mix.  Efektivně využívat všechny dostupné zdroje.
• Udržet kladnou výkonovou bilanci elektřiny a zajistit výkonové rezervy
• Nepřesahovat dovozní závislost 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (v tomto případě se počítá jaderné palivo jako dovozní zdroj) [1]

Vývoj a struktura zdrojů

Koncepce obsahuje několik variant možného vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě „optimalizovaný scénář“. Dle tohoto scénáře by se postupně mělo více využívat jaderných zdrojů, což by znamenalo dostavbu elektráren Dukovany nebo Temelín. Z této strategie plyne, že bude co nejdříve nutné, vyřešit financování těchto nových zdrojů. Jádro by se v budoucnu mohlo podílet na výrobě elektřiny až 50 %. Dále by se měly více využívat zdroje na zemní plyn a obnovitelné a druhotné zdroje. Na druhou stranu se počítá s poklesem využívání uhelných zdrojů.