Přenosová soustava

Obr. 1. Schéma přenosu elektřiny [2]

Vedení v přenosové soustavě můžeme podle jejich typu určení rozdělit na dvě základní skupiny:

• vedení bloková – vedení připojující do soustavy elektrárenské bloky (slouží k vyvedení výkonu)
• Vedení přenosová – spojující rozvodny (slouží k přenosu výkonu)

Vedení v přenosové soustavě spojují vždy dvě rozvodny – mají pouze dva konce. Jedinou výjimkou je vedení mezi Hradcem a Vyškovem, které je tzv. T-kusem a je k němu připojena ještě třetí rozvodna VTŽ Chomutov.[2]

Přenosová soustava se skládá z 3 724 km vedení 400 kV a 1 909 km vedení 220 kV.  K přenosové soustavě patří také malá část vedení 110 kV. Jedná se o vedení, které propojuje výrobce s přenosovou soustavou. Kromě vedení spravuje i rozvodny, kterých je 42 a transformátory, kterých je 75, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. [1]

 

Obr. 2. Schéma přenosové soustavy [1]

Provozovatel přenosové soustavy

Provozovatelem přenosové soustavy v České republice je společnost ČEPS. Jediným akcionářem společnosti je Česká republika v zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu. V rámci elektrizační soustavy poskytuje ČEPS, a. s., následující služby:

• systémové služby
• přenosové služby
• podpůrné služby
• dispečerské řízení
• správa technické infrastruktury
• zahraniční spolupráce

Systémové služby

Systémové služby jsou činnosti, kterými ČEPS zajišťuje kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny na úrovni přenosové soustavy (PS) a plnění mezinárodních závazků a podmínek propojení elektrizační soustavy (ES) ČR. Kvalitou se rozumí zejména parametry frekvence a napětí, definované Kodexem PS. Spolehlivostí dodávky se rozumí nepřerušenost dodávky v odběrných místech z PS definovaná průměrným počtem a trváním dílčích výpadků dodávky v jednotlivých předacích místech.

Systémové služby jsou:

• dodržování kvality elektřiny – čehož je dosaženo využitím těchto technicko-organizačních prostředků:
  • udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence
  • sekundární regulace frekvence a činného výkonu
  • sekundární regulace napětí
  • terciární regulace napětí
  • zajištění kvality napěťové „sinusovky“
  • zajištění stability přenosu
• Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase – jíž je dosaženo využitím následujících technicko-organizačních prostředků:
  • sekundární regulace frekvence a činného výkonu
  • terciární regulace výkonu
  • využití dispečerské zálohy
• Obnovení provozu – zde jsou hlavními prostředky plán obnovy a podpůrné služby start ze tmy a ostrovní provoz
• Dispečerské řízení – tato služba zahrnuje:
  • zajišťování bezpečnosti provozu prostřednictvím plánu obrany a provozních instrukcí
  • řízení toků činných výkonů (propustnosti sítě) pomocí zapojení sítě, redispečinku nebo protiobchodu.

 

Přenosové služby

Přenosové služby spočívají v zajištění přenosu elektrické energie od výrobců ke spotřebitelům. Dále probíhá řízení toků elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami okolních států. To vše ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav (ČEZ Distribuce, E-ON Distribuce, PRE distribuce).

Přenosové služby lze rozdělit na vnitrostátní a přeshraniční.

Vnitrostátní přenos spočívá v přenosu smluvně sjednaného množství elektřiny ve stanovené kvalitě přenosovou soustavou do místa odběru. Vnitrostátní přenos zahrnuje:

• rezervaci kapacity přenosových zařízení
• vlastní použití sítě

Přeshraniční přenos využívá přeshraničních propojení pro mezinárodní obchod s elektřinou a pro řízení přetížení propojených elektrizačních soustav. Česká republika má přeshraniční propojení s pěti přenosovými soustavami – dvěma německými (50Hertz, TenneT), polskou (PSE), slovenskou (SEPS) a rakouskou (APG). Vzhledem k převisu poptávky nad reálnými přeshraničními přenosovými možnostmi vznikají tzv. úzká místa. Právo k využití volných obchodovatelných přenosových kapacit těchto úzkých míst je přidělováno v ročních, měsíčních a denních aukcích. V případě vnitrodenní kapacity je aplikováno pravidlo „First Come First Served“.

 

Podpůrné služby

Prostřednictvím podpůrných služeb (PpS) jsou zajišťovány systémové služby. Pomocí PpS je možno korigovat rozdíly mezi výrobou a spotřebou elektřiny, a to změnami spotřeby nebo výkonů zdrojů. Definovány jsou jako činnosti fyzických nebo právnických osob pro zajištění provozování elektrizační soustavy a pro zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie. Každý subjekt připojený do elektrizační soustavy má přitom právo, nikoliv povinnost, při splnění technických a obchodních podmínek stanovených PPS tyto služby nabízet. V současné době je dle seznamu uveřejněného na webu ČEPSu v ČR 20 poskytovatelů PpS. Ceny se vytvářejí na základě tržního principu.

PpS jsou detailně definovány a popsány ve zmíněném Kodexu PS. Obecně je lze rozdělit do tří kategorií:

PpS nakupované na volném trhu nebo prostřednictvím výběrových řízení:

• primární regulace frekvence bloku (PR)
• sekundární regulace výkonu bloku (SR)
• minutová záloha 5minutová (MZ5)
• minutová záloha 15minutová (MZ15)
• minutová záloha 30minutová (MZ30)
• snížení výkonu (SV30)

PpS nakupované prostřednictvím přímé smlouvy s poskytovatelem PpS:

• sekundární regulace napětí/jalového výkonu (SRUQ)
• schopnost startu ze tmy (BS)
• schopnost ostrovního provozu (OP)

Výpomoc ze synchronně pracujících soustav:

• havarijní smlouvy
• operativní dodávka elektřiny z/do zahraničí (EregZ)

Dalším důležitým pojmem spojeným s PpS je regulační energie. Ta může být jak kladná, tak záporná, a vzniká buď aktivací některé z PpS nebo ji může ČEPS, a.s. nakoupit na vyrovnávacím trhu (provozuje operátor trhu s elektřinou a plynem OTE, a.s.), kde je jediným nakupujícím.

 

Dispečerské řízení

Dispečerské řízení probíhá v technickém dispečinku ČEPS, a.s. a přispívá k naplnění hlavní činnosti PPS – zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy České republiky.

Dispečerské řízení lze rozdělit do tří oblastí:

1. příprava provozu elektrizační soustavy
2. operativní řízení provozu elektrizační soustavy – s prostředky jako:
   • dispečerské pokyny – provozní instrukce a pokyny dispečera
   • technické prostředky – dispečerský řídící systém, telekomunikace s řízenými a spolupracujícími objekty, řídící systémy rozvoden, atp.
   • obchodní postupy – aktivace PpS na základě uzavřených služeb, nákupy regulační energie na vyrovnávacím trhu nebo ze zahraničí, přerozdělení výkonu mezi elektrárnami (tzv. redispečink)
3. hodnocení provozu elektrizační soustavy – v rámci hodnocení provozu jsou vyhodnocovány zejména tyto veličiny:
   • frekvence
   • ACE (Area Control Error)
   • výroba
   • saldo přenosové soustavy a saldo ČR
   • zatížení
   • plánované a neplánované přenosy
   • výkon z aktivace PpS

Mezi hlavní úkoly dispečerského řízení patří:

• manipulace v PS, spolupráce s výrobci elektřiny a s dispečinky distribučních soustav, spolupráce s okolními PPS v rámci synchronně propojeného systému kontinentální Evropy a realizace sjednaných kontraktů na přenos elektřiny
• udržování trvalé rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny při respektování sjednaných přeshraničních přenosů
• zajišťování spolehlivého přenosu elektřiny s definovanými kvalitativními parametry
• předcházená a řešení a analýzy poruchových a havarijních stavů v přenosové soustavě

Zahraniční spolupráce

ČEPS je členem evropského sdružení ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity). Na bilaterální úrovni poté spolupracuje především s PPS sousedních zemí. Zástupci ČEPS, a.s. dále působí v pracovních skupinách a týmech řady mezinárodních organizací a uskupení. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3. Přeshraniční toky elektřiny [1]

Technická infrastruktura

ČEPS, a.s. se v rámci zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky zabývá také údržbou a rozvojem přenosové soustavy. Rozvoj přenosové soustavy odpovídá předpokládanému růstu spotřeby elektřiny v jednotlivých regionech ČR a s ním rostoucím požadavkům na přenosové kapacity včetně požadavků plynoucích z mezistátní spolupráce. Na stavu technické infrastruktury závisí i zajištění spolehlivosti přenosových služeb. [1]