Zdroje elektrické energie

Diagram zatížení

Diagram zatížení představuje důležité grafické znázornění závislosti elektrického výkonu a času. V praxi se využívá závislost pro znázornění výroby elektřiny v konkrétní elektrárně, části energetické soustavy i soustavy jako celku a podobně. Sledovaným obdobím může být den, týden,…[3].

Dle toho jak se zdroje používají k pokrytí spotřeby elektřiny, je dělíme na:

• základní,
• pološpičkové,
• špičkové.

Jejich využití na pokrytí spotřeby elektřiny je vidět na následujícím obrázku.

Obr. 1. Krytí diagramu zatížení různými typy zdrojů [4]

Pmin – minimální dosažená hodnota ve sledovaném období

Pstř – střední hodnota ve sledovaném období

Pmax- maximální dosažená hodnota ve sledovaném období.

Při pokrývání DDZ se zohledňuje regulovatelnost zdroje tak i náklady na výrobu. Snahou je pokrýt spotřebu s co nejmenšími náklady.[1]

Základní zdroje

Základní pásmo tvoří minimální spotřeba el. energie.  Tuto část pokrývají jaderné elektrárny, moderní tepelné elektrárny a průtočné vodní. Tyto zdroje jsou hůře regulovatelné a elektřina v těchto zdrojích vyrobená je oproti ostatním zdrojům levná. Tyto zdroje vyrábějí elektřinu 24 hodin denně.

Pološpičkové zdroje

Pološpičkové pásmo je nad minimální spotřebou. Mezi tyto zdroje patří akumulační vodní elektrárny a starší tepelné elektrárny. Tyto elektrárny jsou lépe regulovatelné, elektřina v nich vyrobená není tak výhodná.

Špičkové zdroje

Špičkové zdroje jsou velmi rychle regulovatelné zdroje. Patří mezi ně přečerpávací elektrárny a paroplynové elektrárny. Tyto elektrárny jsou v provozu pouze pár hodin, kdy spotřeba el. energie dosahuje maxima. Přečerpávací elektrárny jsou akumulačními zdroji, kdy v době menší spotřeby el. energie a v době kdy je energie levná čerpají vodu do horní akumulační nádrže a v době spotřební špičky vodu přes turbínu vypouští a generují elektrickou energii. [2]